Klatovský soud ve čtvrtek podmíněně zastavil trestní stíhání řidiče autobusu Jiřího Šrámka (64) za těžké ublížení na zdraví o 25 let mladšího cyklisty Františka Choda, kterého předloni v prosinci srazil na silnici a vážně ho zranil. Šrámkovi pomohlo vyhnout se postihu především to, že poškozenému zaplatil finanční odškodnění ve výši 20 tisíc korun.
Soudkyně uložila šoférovi zkušební dobu 18 měsíců, po kterou bude muset sekat latinu. V opačném případě čtvrteční verdikt padá a soud by musel Šrámkovi uložit trest včetně zákazu řízení.
„Lze souhlasit s obhájcem obžalovaného, že nešlo o nějaké flagrantní porušení dopravních předpisů. Řidič nejel nijak rychle ani riskantně. Cyklistu přehlédl, když jej oslnilo prudké slunce,“ uvedla soudkyně s tím, že pro podmíněné zastavení trestního stíhání splnil všechny podmínky včetně vyplacení odškodného, které v rámci trestního řízení požadoval poškozený.
Nehoda se stala na rovném úseku silnice u Janovic nad Úhlavou. „Nepřizpůsobil rychlost jízdy povětrnostním podmínkám. Vlivem oslnění sluncem neviděl dostatečně před autobus a nevšiml si u pravého okraje komunikace jedoucího cyklisty,“ uvedla žalobkyně Libuše Jakubcová.
Letěl několik metrů
Šrámek to přiznal. „Slunce svítilo tak ostře, že nepomáhala ani clona. Nic jsem neviděl,“ vypovídal u soudu. I když jel v podstatě naslepo, nohu z plynu nesundal. „Nenapadlo mě zpomalit, protože jsem vázán jízdním řádem a musím dodržovat časy,“ řekl bezprostředně po nehodě policistům.
Náraz tehdy vymrštil cyklistu několik metrů do vzduchu. Po dopadu si zlomil několik žeber a obratlů, dále měl propíchnuté plíce, zhmožděný hrudník a otřes mozku. „Jel jsem skoro po krajnici. Pak přišel zezadu náraz a od té chvíle si nic nepamatuju. Až potom si vybavuji komunikaci záchranářů, když mě strkali do helikoptéry,“ popisoval u soudu František Chod.
Nic si nepamatoval
Jak nehoda vypadala, se dozvěděl později z výpovědí svědků. „Letěl jsem prý vzduchem několik metrů,“ řekl. Tři dny strávil na jednotce intenzivní péče, další týdny pak ležel na chirurgii. „Naštěstí nemám žádné trvalé následky,“ dodal.
Z nehody si František Chod jen pamatuje, jak ho záchranáři nakládají do vrtulníku. Několik dalších týdnů ho dávali dohromady lékaři. „První dny nedokázali říci, jestli vůbec přežiju. Proto jsem také po obžalovaném požadoval finanční odškodnění. Přišlo mi to důležité hlavně kvůli manželce a dětem, které prožily určité trauma,“ vysvětlil u soudu Chod.
