Sběr víček je moderní davová psychóza české společnosti, můžeme tím ale skutečně někomu pomoci? Kolik přispěje sběrem průměrný Čech? Spočítali jsme to a suma, která nám vyšla, vám vyrazí dech! Sbírají je mladí, staří, děti ve školkách, dokonce celé školy i firmy. Určitě i vy jste alespoň jednou v životě při vyhazování dopité PET lahve odšroubovali plastové víčko a hodili ho speciální krabice s nápisem Sbírka s pocitem, že jste alespoň něčím užiteční.
Je ale sběr víček skutečně efektivní?
Není to jen nafouklá bublina nebo módní vlna, díky které se cítíme, že jen nesedíme na zadku a jsme společnosti prospěšní? Necháme mluvit čísla, my jsme si to totiž spočítali.
Dopátrat se toho, kolik vyděláme za rok sběrem víček, je jednoduchá matematika a spočítá si to i žák prvního stupně základní školy. Zvážili jsme jedno plastové víčko od klasické PET lahve s neperlivou vodou za zhruba deset korun ze supermarketu. Víčko váží 2 gramy.
Průměrný dospělý Čech má za den vypít v průměru 2,5 – 3 litry vody, to jsou zhruba dvě PETky za den. Měsíc má v průměru 30 dní, a pakliže by za den vypil dvě plastové lahve, za měsíc by nasbíral 60 víček o hmotnosti 120 gramů. Za dvanáct měsíců dojdeme k číslu 1440 gramů (1, 44 kilo).
Ale s matematikou ještě nekončíme.
V Česku existuje hned několik firem, které víčka vykupují. My jsme vybrali šest nejznámějších a ceny jsou to opravdu zajímavé.
České Budějovice – 5,50 Kč/kg, Praha – 6 Kč/kg, Jihlava – 6 Kč/kg, Brno – 6,50 Kč/kg, Přerov – 7 Kč/kg
V průměru tedy za kilo víček v Česku dostanete po zaokrouhlení 6 korun. Ano, 6 korun! A když průměrný Čech za rok nasbírá 1, 44 kilo víček, kolik vydělá? Pouhé 8, 64 koruny!
Vypočítat si, kolik pak sběrem vydělá průměrná rodina o dvou dospělých a dvou dětech, si už pak může každý sám.
I já jsem to udělala. Celý říjen jsem, ačkoli vodě z plastových lahví příliš nefandím, víčka poctivě sbírala a po výpočtu jsem došla k tomu, že kdybych se sběrem angažovala, za měsíc bych mohla přispět zhruba 40 haléřů. Za vodu, kterou jsem kvůli víčkům kupovala, jsem pak utratila 396 korun říká Anna C.
Nabízí se tedy otázka, jestli pak není efektivnější pít vodu z kohoutku a ty čtyři stovky raději poslat na dobré účely. Nejspíš i ekologové by zajásali, navíc i cesta do výkupny něco stojí.
Kdyby si dospělý člověk kupoval při průměrném pitném režimu vodu jenom v plastech a za jednu utratil obyčejnou desetikorunu, za rok by to bylo 7 200 a tahle částka pak při pomoci potřebných je už docela podstatná.
Pomáhat je fajn, ale než zas budete házet víčko do krabice nebo někde prohlašovat, že na naše děti musíme víčka sbírat, co takhle si balení vody jednou odpustit, peníze dát do prasátka a jednou za rok ho vysypat?
