Existuje spousta nešvarů, hloupostí a zlozvyků, které si řada řidičů bůh ví proč osvojila. Z těchto deseti se některých možná dopouštíte i vy.
Po silnicích světa jezdí spousta řidičů a už z principu musí být schopnosti jednoho jinde než schopnosti druhého. Není na tom nic špatného, v kuchyni si také jeden počíná mistrovsky a druhý rozvaří i párky. Psali jsme o tom, že petrolheadi jsou lepší řidiči i s deseti důvody, proč to podle nás tak je. A také jsme se pozastavili nad tuctem nejhorších typů řidičů.
V nich se ovšem jistě našlo jen velmi málo našich čtenářů, za což jsme jedině rádi. Existuje ovšem řada dalších drobností, které leckdo může dělat automaticky, z nedbalosti nebo i s přesvědčím, že jsou správné a přesto tím otravovat život sobě, ostatním nebo autu samému. I když obvykle nejsou zásadní, přesto mohou způsobit zbytečné problémy na silnici nebo také zkrátit životnost různých mechanických dílů aut.
Člověk by se někdy až divil, co jsou lidé schopni svým autům provádět a nemít vůbec potuchy o tom, že to není normální. Že to navíc automobil ne-li přímo ničí, tak alespoň nadmíru opotřebovává. Anebo to „jen” irituje ostatní řidiče. Stejně jako ten, který rozvaří i párky, se může stát nejvěrnějším zákazníkem rozvozu pizzy anebo se snažit zlepšit, můžete se dnes vy dozvědět něco nového.
Nesprávné používání mlhových světel
Zadní světlo do mlhy musí být použito při mlze nebo silném dešti, stojí – zjednodušeně řečeno – v zákoně. Nehovoří o případech, kdy užito být nesmí, na rozdíl od předních mlhovek. Takže se stává, že padne mlha, přes kterou jsou i obrysová světla vidět na míli a přesto se kolem vás rozpoutá světelná show. Někteří zadní mlhovky pouštějí i v dešti, což zákon zdánlivě přikazuje, ale takový déšť, kdy je to opravdu třeba, zažíváme jednou za rok či dva. Někteří řidiči jej ale zažívají skoro denně. A někdy hustá mlha prostě zmizí a přesto potkáte auta s rozsvícenou zadní mlhovkou.
Že je to jedno? Není to pravda, ti za nimi nevidí nic kvůli tomu nevidí jiného než jejich mlhovky, zejména v noci. Předjet bezpečně takový vůz je velmi obtížné, ale nejde jen o to – nepříjemné je za ním jen jet a vnímat přitom všechny detaily provozu, které pro vaši jízdu mohou být podstatné. Existuje zde nicméně jednoduchá pomůcka. Auto za vámi vás vidí stejně, jako vy vidíte auto před vámi, takže pokud na několik set metrů vidíte jeho obrysová světla, mlhovku vážně nepotřebujete. Tím spíš, vidíte-li relativně blízko za sebou další auto – vaše mlhovka ho spíš oslňuje, než by něčemu výrazně pomáhala, zejména v noci.
Nezhasnutí potkávacích světel na železničním přejezdu
Takovýto předpis je i v silničním zákoně, přesto má spousta lidí problém se ho držet – když čekají na železničním přejezdu jako první v řadě, nezhasnou potkávací světla. Cíl je zejména neoslnit auta přijíždějící z druhé strany. Přejezdy jsou totiž leckdy vyvýšené a jak stojí auto do kopce, i potkávací světla můžou svítit přímo do očí protijedoucího. Ignorace tohoto pravidla asi nikoho nezabije, je to „jen” bezohledné. O to častěji se s tím ale setkáváme. A někteří řidiči na druhé straně přejezdu to nepochopí, i když proti nim světla sami ztlumíte nebo jim dálkovými naznačíte, jak nepříjemná jejich bezohlednost je.
Zatahování ruční brzdy „přes zuby”
Jistě jste někdy slyšeli, jak někdo zatahuje ruční brzdu a na celé parkoviště je slyšet cvakání zubů pojistky. Při téhle činnosti je šetrnější metodou, když držíte tlačítko pojistky i při zatahování, ne jen při uvolňování ruční brzdy. Na tenhle bod existují různé názory, leckdo říká, že opotřebení je minimální, jenže přesto tu nějaké je. Jen to o tu ale nejde – člověk citlivý ke svému autu tohle prostě nedělá, stejně jako netříská dveřmi, neokopává prahy, neodírá nehty prostor pod klikami dveří a spoustu dalších podobných nešvarů. Alespoň elementární úcta k autu patří k dobrému vychování řidiče, ne že ne.
Nešetrné zacházení s motorem
Budiž, ona ruční brzda je vážně drobnost. Co ale drobnost není ani zdaleka, je, když se někdo neumí chovat k motoru a pohonnému ústrojí. Sem lze zahrnout jízdu na plný plyn, než se ohřejí všechny komponenty, nebo třeba vytáčení zcela studeného motoru, „aby se rychleji zahřál”. Nejen, že se nezahřeje, také se za těch pár vteřin opotřebuje výrazně více, než je nutné. Většina opotřebení motoru totiž vzniká při startu a těsně po něm, když ještě olej nemá své optimální mazací schopnosti. Jistě, i oleje v posledních dekádách udělaly velký pokrok a umí dobře fungovat ve velkém rozsahu teplot, přesto nefungují za všech okolností stejně.
Také sem musí patřit okamžitý rozjezd po nastartování, zejména v zimních měsících – olej je tuhý jako med a než ho čerpadlo dotlačí na všechna místa, tato místa jsou bez mazání. Počkat patnáct vteřin vás přece nezabije, stejně byste je ztratili na prvním semaforu. S tím souvisí i okamžité zhasnutí motoru po jízdě, zejména po ostré jízdě a s přeplňovaným motorem – turbodmychadlo se nestihne dochladit a hrozí jeho poškození. Půl minuty běhu motoru spálí jen pár kapek paliva a vás nevytrhne. Ovšem, pokud spěcháte na toaletu…
Nesprávné používání brzd/spojky
Jak lze používat brzdy nebo spojku špatně, ptáte se? Třeba jedete-li z dlouhého kopce a stojíte-li pořád na brzdách, místo abyste nechali také pracovat na zpomalení motor. Tohle je patrné i při sjezdu z nijak vysokých nadmořských výšek u nás, ale naplno se takovéto nešvary projeví spíše když sjíždíte z některého z alpských průsmyků, kde klesáte stovky i tisíce výškových metrů. Brzdíte-li jen brzdami, velmi snadno je „uvaříte” i při velmi pomalé jízdě a můžou se zvlnit kotouče. Jedinou opravou je jejich výměna.
Do této třídy také patří poměrně zvláštní způsob vyčkávání na červenou na semaforu nebo třeba před závorou při vjezdu do placeného parkoviště, vždy v menším či větším stoupání. Spousta lidí, a je to skutečně s podivem, nešlápne na brzdu, ale nechává lehce prokluzovat spojku se zařazenou jedničkou. Jen tak, aby jejich auto stálo na místě, ne aby se pohybovalo dopředu. Snad protože nezvládají přejít z brzdy na plyn, snad aby mohli rychleji vystartovat, kdo ví. Každopádně si takto ničí auto – spojka to ráda opravdu nemá.
Zpomalování při míjení protijedoucího auta
Jsou-li na silnici alespoň dva jízdní pruhy, je vážně zbytečné zpomalovat, když se k vám blíží protijedoucí vozidlo a není to nadměrný náklad. Jízdní pruhy jsou dost široké na to, aby se vedle sebe vešla dvě obyčejná auta a většinou se snadno vyhnou i dva kamiony. Ovšem, tenhle bod nebude platit, když je silnice široká sotva na jedno auto, pak je leckdy potřeba se vyhnout velmi pomalu.
Můžeme sem zahrnout i brzdění před průjezdem běžnými zatáčkami. Když jedete okolo 90 km/h, je na silnicích vyšších tříd jen naprosté minimum zatáček, před kterými by vůbec bylo nutné brzdit, přesto vídáme takové, kteří si „škrábnou” brzdou skoro před každou. Ovšem, neradíme tím nebrzdit vůbec – spousta zatáček může být zrádných a pokud vidíte osm značek, asi bude vhodné zpomalit.¨
