Zájemce o hypotéku, který řeší nedostatek vlastních zdrojů a zároveň nemá další nemovitost k dozajištění, si může v určitých případech pomoci úvěrem od stavební spořitelny.
„Základním předpokladem je, že bude mít dostatečnou bonitu, tedy prokazatelnou schopnost splácet,“ říká Vladimír Weiss ze společnosti Partners.
Naopak člověku, který nemá dostatečnou bonitu a kvůli tomu na hypotéku nedosáhne, ani úvěr od stavební spořitelny nepomůže. „Musí buďto sehnat více vlastních zdrojů – například darem od rodiny, nebo někoho vhodného z rodiny požádat, aby s ním společně žádal o úvěr. To znamená, že někdo z rodiny se stane spolužadatelem. Typicky k synovi nebo dceři se přidají rodiče,“ vysvětlil poradce. Někdy i rodiče ručí svojí nemovitostí.
„Pokud takové možnosti klient nemá, musí hledat buďto levnější nemovitost, nebo záměr odložit, hledat lépe placenou práci a podobně,“ dodává Weiss.
Jednou z podmínek pro získání hypotéky je, že člověk musí disponovat alespoň 20 procenty z celkové částky, ať už je to ve formě našetřených peněz, nebo zajištěním jiné stávající nemovitosti. Zvýšené jsou také limity na čistý roční příjem a poměr mezi výší měsíčních splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu, přičemž podmínky jsou shovívavější k žadatelům mladším 36 let.
„V současné době se jedná o tom, že by ČNB limity snížila, a hypotéky by se tak staly znovu dostupnějšími. Než se to ale stane, je možné přemýšlet také nad dalšími variantami, jak limity splnit.
Rodinné řešení
V prvním případě je to samotná výše hypotéky. Tu jde snížit například využitím ekologických systémů při stavbě či rekonstrukci. V jejich případě lze získat od státu příspěvek v rámci Nové zelené úsporám a ušetřit některé počáteční náklady,“ radí Vlasta Pěchoučková z Ekonomických staveb.
„Kromě toho radíme žadatelům také zvážit, jaký typ bydlení skutečně potřebují. Stále více lidí si pořizuje takzvané mezigenerační bydlení, což znamená, že bydlí společně s rodiči ve vícegeneračních domech. Některým mladým rodinám se toto řešení zdá zprvu nereálné, nicméně existuje řada moderních řešení, díky kterým zůstávají bytové jednotky pohodlné a v soukromí, zatímco obě rodiny šetří nemalé náklady na stavbu i provoz,“ dodává.
Právě „rodinné řešení“ je podle ní nejčastějším způsobem výpomoci k dosažení hypotéky.
„Nemusí jít ale hned o společné bydlení. Řešením je nejčastěji zástava nemovitosti rodičů – ať již jde o byt, či třeba chatu. Případně se mohou rodinní příslušníci připojit ke spoludlužníkům v hypoteční smlouvě. Obě varianty mají výhodu v tom, že mohou být pouze dočasné – jakmile se potřebná část hypotéky splatí, lze zastavenou nemovitost či spoludlužníky vyvázat,“ doplňuje Pěchoučková.
